Čištění kanalizace stokové sítě
Veřejnou sítí se rozumí uliční řady nebo stoky umístěné většinou uprostřed vozovky. Za veřejnou síť lze považovat i části domovních nebo areálových přípojek od paty domu nebo hranice pozemku směrem do ulice. Tato část přípojky rovněž spadá do správy majitele nebo provozovatele veřejné sítě. Vyjímku tvoří přípojky nově zřízené od 1.1.2000, u těchto případů si přípojku spravuje majitel objektu až k odbočce do kanalizačního řádu.
Jak probíhá čištění kanalizace?
Čištění kanalizace stokové sítě je z důvodu většího zanesení většinou prováděno pomocí kombinovaných kanalizačních vozidel. Výhoda v použití tohoto stroje spočívá v možnosti současného čištění a odsávání čištěného materiálu přímo do cisterny (mnohonásobně urychluje práci oproti ručnímu těžení materiálu ze šachet). Lze též použít kombinaci čistícího a fekálního vozidla sólo, na akci se však musí podílet vozidla dvě a provoz se tím prodražuje.
Kombinovaná čistící nástavba (lidově "kombina") je rozdělena na vodní a kalovou komoru. Tlakové čerpadlo nasává vodu z vodní komory a s pomocí trysky přitahuje materiál do vstupní šachty. Vakuokompresor (vývěva) vytváří v kalové komoře vakum a čištěný materiál ze šachty vysává. Po naplnění kalové komory dojde k odsazení vody od pevného kalu. Odsazená voda je následně vypuštěna zpět do kanalizace a vysáté materiály (písek, stavební suť nebo jiné kaly) jsou odvezeny a uloženy na čistírnu odpadních vod, kde se vypuštěný kal dále zpracovává. Likvidace odpadu a vyprazdňování cisterny je prováděno otevřením zadního víka a vysunutím pístu nebo sklopením nástavby (dle typu výrobce). Z důvodu velikosti a váhy je nástavba montována na nákladní automobily. Moderní kombinovaná vozidla jsou navíc vybavena recyklací nasáté odpadní vody. Nasátá voda v kalové komoře je přes soustavu filtrů vyčištěna a přepuštěna do komory vodní k opětovnému použití. Odpadají tak prostoje na čerpání vody do vodní komory. Recyklační vůz je tak schopen čistit téměř nepřetržitě.
Základní typy kanalizačních stok
Obecně lze stoky rozdělit na "kruhové" a "vejčité" (ojediněle viditelný výskyt hranatých, půlkulatých nebo tlamových).
Kanalizace a stoky kruhového tvaru
Stoka kruhového tvaru je v drtivé většině sestavena z kameninových nebo PVC trub různých délek s gumovým těsněním hrdel (u větších profilů nad 800mm se používají trouby betonové). Velikost může být rozličná a to již od profilu 200mm, nejpoužívanější profily v dnešní době jsou 300 a 400mm. Profil konkrétní stoky je vypočten z množství možného průtoku.
Kanalizace a stoky vejčitého tvaru
Stoka vejčitého tvaru je naproti tomu provedena z pálených nebo pískovcových cihel ve tvaru slepičího vajíčka. Nejčastěji se můžeme setkat s rozměrem 110x600mm (pražský normál) nebo 1250x700 (výška=1250mm, rozpětí v nejširší části=700mm). Voda teče v užší části vytvářející žlab, přípojky do stoky jsou vyústěny 300-400mm nad dnem (ojediněle i ve vyšších částech stěn). Vstupy do stoky mhou být přímé šachtou nad žlabem nebo bočním tunelem ze vstupní šachty umístěné na chodníku (tento způsob se využívá na frekventovaných komunikacích).
V zástavbách starých činžovních domů lze narazit i na přípojky provedené zděnou stokou (většinou 90x60). Z důvodu jejich špatného mechanického stavu jsou rušeny nebo prokládány potrubím.
